úterý 4. listopadu 2014

Ať žije řepa...

... a bulgur, a sušená rajčata, a parmazán, a ...

Po víkendové návštěvě rodičů nám v lednici přibyly výpěstky ze zahrádky: pórek, paprika a červená řepa. Dnešní oběd se zrodil velmi rychle a pro mé chuťové pohárky to byla slast. Ještěže mi zbyla ještě jedna porce na zítra.

Rodičovskou dovolenou si užívám, ale zezačátku mi chyběla školní kuchyně. Ne ta nicmoc chutná jídla, chybělo mi to, že mi někdo uvaří, že je to pestré, pravidelné, teplé... S odchodem na mateřskou jsem tedy začala vyvařovat v naší kuchyni i ve všední dny. A brzy došly nápady. Ale díky internetu jsem objevila mnoho zajímavých receptů, spoustu pro mě nových potravin, farmářské prodejny v okolí a jejich bio produkty a zamilovala se do vaření.

Dnešní oběd je velice jednoduchý a jediným prohřeškem proti veganské stravě jsou hoblinky parmazánu. Bez nich by to bylo dobré, ale s nimi je to dokonalé. Ráno jsem si dala péct řepu, celou, neoloupanou, zabalenou v alobalu. Proces pečení trvá 1,5 hodiny. Po schládnutí pak řepu oloupu a nakrájím jako přílohu. Bulgur jsem uvařila dle návodu, na pánvi osmahla na olovovém oleji spoustu pórku, tři papriky, kukuřici a sušená rajčata. Do směsi jsem zamíchala uvařený bulgur a oběd je hotov.

Sušená rajčata vyrábějí mí rodiče, jsou výborná, ale není to úplně ono. Jsou tvrdší a je potřeba je povařit či upéct. Mně úplně dostala tato sušená rajčata z Itálie, bez nich už si vaření téměř nedokážu představit.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc děkuji za návštěvu a za komentář. Na viděnou!